Dle poznámek v deníku sepsal Radek Soptík.
Fotografoval Radek foťákem Umax AstraPix 470 a Honza foťákem Konica Minolta DiMAGE Z3
(z celkové obrovské hromady vybráno 133 fotek a jeden zvukový záznam),
Dundee natáčel filmeček kamerou, ale ten vám tady nepustím.

Českou a Slovenskou Republiku máme proježděnou nejen od Aše až do Košic, ale též od Šumavy k Tatrám. Jsou tedy samozřejmě i místa, která jsme u nás prozatím vynechali (třeba Vranov ;-)), ale proč se nepodívat i někam dál za humna, že?!

Snít o návštěvě Francie jsem začal již před několika lety, když jsem prvně zahlédl pár obrázků z oblasti Canyon du Verdon, zvaného též Evropský Grand Canyon. Krása tamní přírody mě nadchla, pročež jsem počal nezávazně prolistovávat stránky katalogů cestovních kanceláří a hledat nějakou, která by mě tam dopravila i s kolem. Překvapivě jsem našel celkem dost takových pěkných cykloturistických zájezdů, problém ale byl v nástupním místě - většinou Plzeň, Praha, Hradec Králové a podobně. Naštěstí pár cestovek ví i o existenci druhé části republiky a jezdí i z Brna (i když takový Olomouc nebo přímo Prostějov by mi byl samozřejmě milejší ;-)), takže loni už jsem celkem vážně vybíral, se kterou do Francie opravdu pojedu. Začal jsem to však naivně řešit až v červnu, kdy jsou zájezdy totálně obsazeny. Tímto poučen, odložil jsem záměr na příští rok, a hned v lednu 2005 netrpělivě po Internetu uháněl cestovní kanceláře, aby zveřejnili svou nabídku na webu, nebo mi zaslali tištěný katalog. Celkem rychle mě podle popisu velmi zaujal zájezd "PROVENCE - Za vůní levandule" od Cestovní kanceláře S.E.N. s.r.o., který má začínat v hornaté oblasti poblíž italsko-francouzských hranic a směřovat na jihozápad postupně přes hory doly, horská sedla, přes Canyon du Verdon, dále přesun a pokračování v rovinaté oblasti, Pont du Gard, Avignon, St. Rémy a končil až na samém jihozápadě Provence, v přímořském městečku Saint Maries de la Mer. Ano, ano, tam chci! :-)

Byl jsem již pevně rozhodnut si zájezd objednat, i když mě trochu mrzelo, že tam budu bez mých věrných přátel, se kterými tradičně na letní cykločundry jezdíme. Zkusil jsem tedy ještě provokaci a obeslal je popisem tohoto zájezdu, a jen tak mezi řečí se poptal, jestli by se někdo z nich nechtěl náhodou přidat. K mé velké radosti to okamžitě nadchlo Honzu, pak Dundeeho a též Pavla. Tak to je super, do Francie pojedeme čtyři. Hurááá!!!

Zájezd jsme objednali a zaplatili hned v lednu. Čas ubíhal, a pak přišla jedna neblahá zpráva - Pavel se z rodinných důvodů nebude moci zúčastnit, takže musí svůj zájezd stornovat. Je to škoda, ale holt se nic nedá dělat. Zůstáváme tři.

Červen je tady. Toto uběhlo. Zbývá pár týdnů do odjezdu, a s klukama intenzivně probíráme různé důležité věci ohledně stanů, jídla, peněz, cyklistického vybavení atd. Já měl pořád obavu, že by se mi mohlo něco porouchat na kole, tak jsem pravidelně navštěvoval cykloprodejnu a dokupoval pořád nějaké náhradní součásti. Namátkou: duše, lepení, řetěz, lanka, brzdové špalky,... a naposled, v návalu šílenství, když už jsem nevěděl coby, dokonce i pár předních a zadních špic (dráty). Když jsem se doma na tu narůstající hromadu dílů koukal, vypadalo to, že by z toho šlo skoro poskládat další kolo. ;-) Podobně děsivá byla druhá hromada s oblečením, třetí hromada se stanem, spacákem a karimatkou, a čtvrtá hromada s jídlem. Navíc nebylo dne, aby aspoň na jednu z těchto hromad ještě něco dalšího "velmi důležitého" nepřibylo. Rozpačitě jsem koukal na instrukce v dopise od cestovní kanceláře, kde bylo uvedeno, že si účastník má zabalit věci do dvou zavazadel - a to "dvou" bylo tučným písmem. Inu, "když do dvou, tak do dvou", řekl jsem si a zašel koupit novou 75 litrovou sportovní tašku. ;-) Dva dny před odjezdem mi telefonoval Dundee a ptal se, jak jsem na tom s balením. "Teď už celkem dobře. Obě zavazadla - tj. velká krosna a 75 litrová sportovní taška jsou narvány až povrch.", konstatoval jsem s úlevou. "Aha. No tak to já budu kdyžtak tvrdit, že jsem ten pokyn s dvěma zavazadly přehlédl.", alibisticky pravil Dundee. ;-)

Večer, 30.června, jsem usínal s fascinujícím vědomím, že nejen dětem školou povinným začínají zítra prázdniny, ale že ani já nemusím zítra do práce, protože mám též "prázdniny" - a jedeme do Francie!!! :-)

Uvedené naměřené údaje pochází z mého tachometru "Cat Eye VELO7".

CYKLOSTRÁNKA