 Nakládka kol do našeho cyklopřívěsu. |
 Alternativní způsob u "konkurence". No nevim. :-/ |
Přejezd autem: Prostějov - Brno
Přejezd autobusem: Brno - Praha - hraniční přechod Rozvadov - Německo
-
Přesně v 7:15 se před naším domem objevila bílá Škoda Felicie, na střeše dvě kola, uvnitř Honza, Lída a Dundee. Já měl věci již přichystané hned za brankou, ale po otevření zavazadlového prostoru auta to vypadalo, že s mou batožinou se nějak nepočítá nebo co. Honza mě ale uklidnil, že to je jen tak narychlo naházené, protože mu při balení jedna taška nevydržela presovací nápor a rozpadla se, takže se musíme ještě stavit tady v Prostějově u jeho rodičů, kde si vyzvedne jinou tašku a trošku své věci přebalí. Takže i moje věci jsme jen tak ledabyle přihodili na hromadu a zamačkali dovnitř mezi ostatní. V Prostějově si pak ale Honza druhou tašku jen vzal, aby přebalování provedl až v Brně u odjezdového místa, neboť někteří nejmenovaní mírně panikařili (při představě oddálení přesunu do Brna propadali v hysterické záchvaty pláče a beznaděje ;-)).
Do Brna jsme dorazili s dostatečnou rezervou, v 8:35, uf. ;-) Sundali jsme kola a nanosili si věci na hromádku k předpokládanému místu odjezdu. Autobus přijel v 9:08. Byl to moc pěkný bílý Neoplan s modrým přívěsným vozíkem, ve kterém se budou přepravovat (nejen) naše kola. Po odplachtování vozíku jsme spatřili patrovou kovovou konstrukci se spoustou přihrádek a Honza utrousil: "Heleďte, koncentrák na kola.". Mno, mně to zas tak humorné nepřipadalo - co když se tam moje milované kolečko nějak podře? V tom kousek stranou zastavila skříňová Avie a viděli jsme, jak tam nějací jiní lidé dovnitř nosí zavazadla, ale i kola. Honza tam odběhl a po chvilce se se smíchem vrátil: "Běž se tam podívat, to musíš vidět." Tak jsem se tam šel mrknout taky, a po tom, co jsem tam viděl
(viz následující fotografie), mi už náš cyklistický přívěs připadal naprosto skvělý a kolo jsem do něj ukládal s mnohem větší důvěrou, než před chvílí.
Nakládka kol do našeho cyklopřívěsu. |
Alternativní způsob u "konkurence". No nevim. :-/ |
U většiny kol bylo nutné snížit sedlo, případně i různě pootočit rohy na řidítkách, ale to není problém. Pak jsme i naložili zavazadla a po nahlédnutí do zasedacího pořádku obsadili v autobuse naše místa. Tohle vyšlo perfektně - chtěl jsem sedět někde vzadu, a byla nám přidělena tři místa úplně v poslední řadě 5ti sedadel. Bylo to ideální i z důvodu, že Honza se kvůli svým dlouhým nohám (přesněji celý je takový nějaký dlouhý) těžko poskládá do mezery mezi svoje a předchozí sedadlo. Takže si sedl doprostřed pětky a může si pohodlně natáhnout neskladné nohy do prostřední uličky.
Nakládka bicyklů se hodně protáhla a z Brna vyjíždíme až v 11 hodin. Do Prahy přijíždíme ve 13:30, poprchává. Přistupuje druhá skupina, nakládají další kola a hromady báglů. Dolní zavazadlový prostor autobusu je zaplněn téměř do posledního místečka. Vidím tam i pár megatašek s objemem určitě přes 100 litrů, které zahanbují mou malou 75 litrovou kabelku. ;-) Za hodinu je vše naloženo a frčíme vstříc dobrodružství na jih.
V 17 hodin jsme v Rozvadově, kde probíhá poslední zastávka na našem území. Jdeme si koupit nějaké mlsy, jídlo, pití a tak podobně. A pak už projíždíme hraničním přechodem, ani nikdo nechce vidět pasy (fňuk, fňuk - zase mi tam nepřibude nějaké pěkné razítko).
Venku je hnusně, stále prší. Večerní program je jednoduchý - sedět a driftovat na jihozápad. Pro zpestření cestování jsou v autobuse instalovány dvě televize, na kterých nám večer pouští filmy. Pak se všichni snažíme spát, což se daří se střídavým úspěchem. Cestování je v párhodinových intervalech prokládáno krátkými zastávkami, abychom si mohli odskočit, případně dokoupit nějaké pití, ale hlavně vylézt na chvilku z autobusu, protáhnout se a provětrat.
| CYKLOSTRÁNKA |  |