Inspirován zápisky v deníku sepsal Radek Soptík
Fotografie zpracoval Honza
Děkuji všem za účast.

Cha cha cha... teprve v pondělí, tj. 5 dní před startem letošní týdenní cyklovýpravy, jsme začali prodiskutovávat, kamže vlastně pojedem. Humorné. Naštěstí se po příležitosti navrhnout trasu okamžitě vrhnul Pavel a předložil svůj propracovaný plán - směrem na Šumavu. Byl jsem tím nadšen - ovšem nepozdávaly se mi Pavlem propočítané kilometráže, proto byla na středu ke mně svolána slezina, abychom to překontrolovali. Dostavili se všichni 4 plánovaní účastníci, žel, jeden z nich - Bob, nám oznámil, že s největší pravděpodobností s námi nepojede (ze studijních důvodů). Mno, to je nemilé, ale co se dá dělat - pojedem tedy jen tři: Honza, Pavel a já. Po bouřlivé diskusi nad mapou docházíme k závěru, že se nedokážeme dohodnout na metodice sčítání kilometrů. Pavel záměrně nenápadně vynechává některá čísla, zaokrouhluje dolů a on-line vynalézá různé zkratky, které jsou sice delší, ale aspoň je to horší cesta. Například se stále dožaduje jízdy po lesních cestách - začíná hned Drahanským žlebem, kam nás zatáhnul posledně při výletu na Macochu. To jsme mu však s náčelníkem nadrsno zamítli - s báglama na kole prostě žlebem nejedem! Protože obdobné lesní zkratky Pavlík navrhuje i v různých jiných částech trasy, ukončujeme středeční poradu tím na čem se všichni  shodneme, to jest že start bude v sobotu v 8:00 u Pavla a že trasu budeme ladit až cestou. Jmenování Pavla mapařem nám dává naději, že konečně taky jednou budeme moci místo Pavla reptat my náčelníci, a to dokonce oprávněně. ;-)

Ve čtvrtek jedu do Tesca koupit Pavlovi mapu - byl jsem tím pověřen. Je to velmi náročný úkol, neboť výběr je široký a každá mapa má svoje pro a proti. Některé mají třeba blbou vazbu, která se evidentně rozpadne ještě než to dovezu domů, ale hlavně - při namátkové kontrole zjišťuju, že v každé jsou označeny jiné kempy. Hlídači, sledující mé chování průmyslovou kamerou, museli být určitě značně znepokojeni - střídavě jsem prolistovával pořád do kola několik map, ve finále jsem si pak dokonce jednu otevřenou položil do košíku, druhou si otevřel v regálu a třetí držel v ruce a obsah všech tří porovnával. Nakonec jsem vybral tu, která obsahovala odhadem nejvíc kempů a měla skladnější formát A5 s kroužkovou vazbou. Super. Vybíral jsem to asi půl hodiny čistého času.

Pátek byl posledním dnem před startem, tož jsem po příchodu z práce začal zvolna balit věci do kapes. Zvoní telefon ... takže kdopak to bude? Bingo, je to Pavel, a dělá paniku s předpovědí počasí. Tedy ne že by chtěl akci odkládat, to ne, on evidentně volal kvůli alibi - krom funkce mapaře mu totiž zůstala tradiční zodpovědnost za počasí - takže chtěl ode mě slyšet, že vím, že předpověď není nic moc a že on za to jako nebude moct, lišák jeden. Pak přijel Bob definitivně potvrdit, že nepojede. Nějak jsme se před barákem zakecali, a tak jsem ještě o půl deváté večer neměl zdaleka zabaleno, a pak jsem balil balil a balil ... až do půlnoci. Ráno jsem vstal už před šestou a tím začala letošní cykloakce s příznačným názvem "Last minute 2002 - Šumava".

Vyznačení trasy - vedla směrem na jihozápad, tj. doleva-dolů.
Start v Prostějově (červené kolečko), jednotlivé dny vykresleny různými barvami.
Zpáteční cestu z Plzně do Olomouce jsme jeli vlakem 
a dojezd z Olomouce do Prostějova opět na kolech
(zakresleno světlemodře).

Uvedené naměřené údaje pochází z tachometru "Sigma sport 700".

CYKLOSTRÁNKA