Dle poznámek v cestovním deníku sepsal: Radek Soptík Štěrba
Prosím omluvte občasné (náhodné či záměrné) výpadky paměti.
A některé detaily jsem možná trošičku vylepšil. :-)

Jak začít?! Ok, nejlépe od začátku. O tom, že se v létě 1999 uskuteční další cyklistická výprava, nemohlo být pochyb. Daleko složitější však bylo vyřešit, kam se pojede. Republiku máme už prošmejděnou skrz na skrz a jediná oblast, která zůstala neprojetá, je úplně západní část (poblíž obce Aš). V realizaci této alternativy však haproval hlavní letošní záměr, aby se zúčastnili nějací noví lidé, a to nejlépe třeba dívky. Doposud jsme vždy řádili jen v chlapské sestavě, což má sice své výhody, ale i spoustu negativ - safra, zrovna teď se mi žádné nevybavuje ;-).

Pod vlivem nové éry, kterou jsme nazvali "cyklistika s lidskou tváří", vznikl základní hrubý náčrt, vedoucí z Prostějova směrem na Pardubice, posléze stočený na jihozápad směrem k Českým Budějovicím. Odhad hovořil o cca 60km na den a vynásobením 8 dny to dělá dohromady něco kolem 500km. Narozdíl od loňských 109km/den se s tímto návrhem dalo lákat - a na lep se chytla Peťula a dokonce si přizvala na pomoc Majku. Dvě slečny v teamu, to tu ještě něbolo. Paráda. Z dalších osvědčených dříčů se ozval Bob, Pavel a Tomáš. Spolu se mnou a Honzou to tedy mělo být celkem 7 lidí. Wow!

Během posledních 14 dní před startem začaly přes e-mail probíhat bouřlivé diskuse (spíše série monologů), kdy vždy někdo definitivně obeznámil všechny ostatní s trasou a pošlapal předešlé plány. Dopisy typu "...ano, v podstatě souhlasím, ale lepší bude, když pojedem úplně jinudy, takže start je jinde a jede se jinam" byly na denním pořádku. Mnohé přátele jsem pak mohl ještě 3 dny před výjezdem udivovat odpovědí, že stále nevím kam teda jedeme a dokonce ani odkud. Totální chaos, později vrcholící mým záměrem předefinovat název celé akce z "Pohody" na "Hokej'99", byl zaviněn nejasným zadefinováním rolí v teamu. Ono to vlastně řečeno bylo hned na začátku, že Honza je vedoucí s krycím označením A2 a já vedoucí B1 (to abychom se nehádali kdo je významnější). Ostatní měli za úkol jen bedlivě poslouchat pokyny, což však někteří nejmenovaní (respektive některé nejmenované ;-)) absolutně nerespektovali. Jediným řešením nakonec bylo veřejně prohlásit Honzu za jediného a hlavního náčelníka a to, co řekne on, za jediné směrodatné. Na poslední chvíli pak odvolal svou účast Bob a s Tomášem bylo dohodnuto, že nás dožene až někde na trase. No co se dá dělat. Během pátku odpoledne jsem zabalil věci a stihnul jsem dokonce v půl deváte večer vykonat zkušební jízdu (300 metrů tam a zpátky) s nabáglovaným kolem. Hurá, jede to!

Vyznačení trasy (vedla v protisměru hodinových ručiček).
Start v Prostějově, každý jednotlivý den je vykreslen jinou barvou, závěrečná část z Břeclavi do Přerova zdolána vlakem a dojezd do Prostějova opět na kolech.

Údaje pochází z tachometru "Sigma sport 700", záložní měření zajišťovaly tachometry stejného typu.

CYKLOSTRÁNKA