 Turistická stezka do Toulcových Maštalí. (samospoušť) |
 Toulcovy Maštale. |
Borová - Proseč - Bor u Skutče - Nové Hrady - Luže - Košumberk - Luží
- Chrast - Zaječice - Vlčnov - Chrudim - Pardubice - Semtín - Rybitví - Lázně
Bohdaneč - Břehy (kemp)
Vstáváme v 7:00, ale jako obvykle nám strašně dlouho trvá, než se sbalíme, takže odjezd z kempu je až v 8:30. Dojíždíme k nejbližšímu obchodu s potravinami (je to Diskont) a zakoupené jídlo okamžitě snídáme. V 9 hodin pokračujeme dál. Po vyšplhání prudšího kopečku následuje dlouhý pozvolný labůžový sjezd lesem do Proseče. Přitom se stále rozhlížíme na obě strany a hledáme nějakou směrovku pro Toulcovy Maštale (dále jen TM), což je přírodní zajímavost kterou zná z dětství Honza, ale nechce nám říct o co přesně se jedná - že prý to uvidíme sami. Odbočku na turistickou cestu do TM jsme objevili až v Boru u Skutče. Dojeli jsme po ní až na okraj vesnice, dál pokračovala do lesa. Zeptali jsme se místních dobrých lidí, jestli se dá jet až k TM s našima nabáglovanýma kolama. Říkali že dalo, i když jsou tam prý trošku náročnější místa, kde bychom museli kola kousek vést. Mno, raději se domlouváme, že si kola zamčeme u nich na zahradě a jdeme dál pěšky. Velmi brzo se ukázala správnost tohoto rozhodnutí, neboť tak krkolomné pěšiny lesem prudce nahoru a dolů, s kořeny a skalisky, kde se někdy člověk ztěží drápal i pěšky, bychom na kolech s plnou polní neměli šanci zvládnout. Potkali jsme sice pár dobrodruhů na horských kolech, ale i oni svoje MTB spíše poponášeli než že by na nich jeli, případně bylo vidět v prudkých sjezdech výmluvné hluboké rýhy od zablokovaných kol. Došli jsme po zelené značce až do TM a prochodili si je.
Turistická stezka do Toulcových Maštalí. (samospoušť) |
Toulcovy Maštale. |
Abychom se nevraceli stejnou cestou, pokračovali jsme po červené značce. Procházka se protáhla trošku víc než jsme měli v plánu, ale nakonec jsme dorazili opravdu zpět na okraj Boru u Skutče, radostně nasedli na naše kola a pokračovali dál až do Košumberka, kde se nachází zřícenina hradu. Do začátku prohlídky zbývala hodina a čtvrt, tak jsme se přesunuli do restaurace Hotelu Lidový dům na rádoby rychlooběd, ovšem obsluha byla tak příšerně pomalá, že jsme během čekání na jídlo několikrát uvažovali o útěku bez oběda. Nakonec jsme to ale tak tak stihli a od 13:30 si prohlédli zříceninu hradu Košumberk.
 Zřícenina hradu Košumberk. |
 Pěkná vyhlídka... |
Během prohlídky na nás usilovně paří sluníčko, až z toho chcípáme vedrem. Jedeme dál a v Luží nouzově zastavujeme u Vídeňské restaurace, v níž si dáváme točenou Kofolu za nekřesťanské peníze - 25Kč za 0.5 točené Kofoly, to jsme teda ještě nepili. Já se ještě osvěžuji velkou porcí točené "Čoko" zmrzliny. Další cesta nás vede do Chrudimi, kde Pavel na náměstí odmítal vyndat mapu, ale nakonec ji pod pohrůžkou násilí vyndal.
 Chrudim - náměstí. |
 Chrudim - náměstí. Schováváme se ve stínu jak to jen jde. |
Příštím městem, které se nám připletlo do cesty jsou Pardubice. Chvilku trvalo, než jsme našli náměstí, ale pak už usedáme pod slunečník na zahrádce tamní občerstvovny a dožadujeme se točené Kofoly (už na ní totiž začínáme být celkem závislí). Moc hezká servírka nás ovšem zklamala, že točenou Kofolu nevedou, a tak si ne vlastní vinou dáváme pivo 12°. V tom vedru jsou jeho účinky velmi působivé - aspoň já z Bobem jsme po něm dobře "picnutí" a smějeme se úplně všemu. Krásný okamžik třeba byl, když jsme reagovali výbuchem smíchu i na to, když nám Honza v mapě ukázal prstem kde právě jsme. Neptejte se mě teď, co konkrétně nám na tom tehdy připadalo tak směšné - prostě všechno. :-)
 Pardubice. |
 (Opět) Pardubice. |
Přes Pardubice jedeme dál po naprosto debilních cyklostezkách, které na několika místech končí do ztracena napojením na hlavní magistrálu se značkou zákaz vjezdu cyklistů - úžasný nápad. Nakonec jsme se ale vymotali ven a jeli přes Semtín a Rybitví do Lázní Bohdaneč, kde jsme odbočili na Neratov a hledali kemp. Ten podivný prázdný plac mezi močálišti, co jsme tam našli, a co nám chlápek provozující občerstvení opravdu nabízel jako oficiální kempovací místo, jsme velmi rychle zavrhli a raděj jeli dál. Zvolna se blížil večer, únava po celodenním vedru stoupala, naopak rychlost a nálada klesala. Navíc jsme na jedné křižovatce špatně odbočili a museli se pak otáčet. Kemp Břehy jsme našli až ve 20:00 - byl sice celkem narvaný, ale nám stačí jen kousíček místečka, kde rychle stavíme stany a jdeme se koupat. Na břehu místní vodní nádrže s hnědožlutou vodou jsem krátce podiskutoval s jedním cizím obyvatelem kempu - dívali jsme se na tu hnusnou vodu, pak mrkli na sebe a shodně utrousili "Asi né, co?!". Takže změna plánu - hygienu bude muset zachránit sprcha. I zde to mají nějaké moderní a vodu ve sprše pouští fotobuňka, případně je nutno cyklicky mačkat tlačítko. Ve 21:00 jdeme na večeři do místní restaurace - kluci si dávají smažák s pivem Nymburk 10°, já rybí prsty s Gambrinusem 12° ...už mi to pivo pomalu začíná chutnat. ;-) Po jídle probíhá první clearing - mám doplácet 5 Kč Bobovi, 109 Kč Honzovi, a s Pavlem si vzájemně škrtáme pohledávku na 57 Kč. Pavel má k tomu nějaké nejapné připomínky, pročež mu uděluju pokutu 5 Kč "za blbé kecy", a navrhuju Bobovi podstoupení tohoto dluhu místo mých 5 Kč co mu mám dávat. Bob však ostře nesouhlasí s připomínkou, že by to z Pavla nevytřískal. :-)
Spát odcházíme ve 22:15.
| CYKLOSTRÁNKA |  |