AŠ 2000
4.den, sobota 22.7.

kemp Stará Živohošť - Nový Knín - Dobříš - Hostomice - Lochovice - Netolice - Praskolesy - Žebrák - Březová - Kublov - Karlov - Roztoky
74.15 km, 15.31 km/h, time 4:50:38, max 61.5 km/h

Snídaně. Nepřehlédněte vlevo Tomovu hlavu vylézající z nory.Vstáváme v 7:06, je polojasno - vypadá to na krásný den. Nejsa popoháněni hrozbou deště, snídaně a balení nám trvá o něco déle a kemp opouštíme až v 9:15. Trasa začíná stoupáním nahoru, tedy jako obvykle. Projeli jsme přes Dobříš a terén se zase splašil. Aby taky ne, vždyť nám mapa prozrazuje, že budeme přejíždět hřebeny Brdů. Cesta vede příjemným lesíkem a během stoupání si krátíme dlouhou chvíli cyklohoubařením. Náčelník mi hlásí, že viděl hřiba a ptá se, kolik za to dostane bodů. Sděluji mu, že za hřib jsou (dneska třeba) 3 body. Je spokojený a hledá dál. Ostatní se též snaží, ale moc jim to nejde. Pavel se dotazuje, kolik bude mít za 5 bedel, 8 hřibů, 3 babky a spoustu dalších? Mno, tak za to je sice 50 bodů, ale za toho chlapa, co si to nesl v košíku, máš mínus 100.

Po cca 4 kilometrech prudkého stoupání jsme na vrcholu, tedy aspoň v to doufáme. Čekáme na dojezd zbytku družstva, odpočíváme a chválíme si, jak krásnou trasu jsme zvolili (někteří doopravdy, jiní možná ironicky?). Sjezd dolů je fantastický - téměř žádné zatáčky, dobrá kvalita cesty, prudký sešup. Dole, v Hostomicích, se rozhodujeme poobědvat. Musím uznat, že kuřecí kung-pao se jim opravdu povedlo - pochutnal jsem si. O kus dál, v Lochovicích, odbočujeme z hlavní cesty na Netolice a Praskolesy, abychom si zkrátili cestu (mimo Hořovice). Podjíždíme dálnici a spatřujeme zříceninu hradu Žebrák. Zde se ale zastavovat nebudeme, neboť naším dnešním kulturním cílem je hned vedle se nacházející hrad Točník.

Zřícenina hradu Žebrák.
Zřícenina hradu Žebrák
Hrad Točník.
Hrad Točník

Po menším sporu, zda pojedeme na kolech až ke hradu po šotolinové cestě vedoucí hodně prudce nahoru, jedeme na kolech až ke hradu po šotolinové cestě vedoucí hodně prudce nahoru. K následujícím událostem lze v deníku číst komentář v bodech:

A nyní dodatky k číslovaným hvězdičkám:

Takhle vypadá NANUK Brumla.*1: Během procházení zříceninou jsme potkali několik slečen s kornoutem zmrzliny a dostali chuť - tedy na zmrzlinu (i když ... no, nechme to být). U stánku stál první v řadě Tomáš a přinesl si nanuk jménem Brumla, protože nic jiného prý už nemají. Co naplat, tak jsem si taky řekl o Brumlu. Seděli jsme u stolečku, lízali nanuk a ukusovali preclíky, co si (resp. nám) koupil Pavel. Teprve pak se ukázalo, že mají i spoustu jiných druhů zmrzliny, ale Tomáš se u okénka zeptal na nanuky, a teď se nám snaží namluvit, že pod pojmem "nanuk" se přeci jasně rozumí "jakákoliv zmrzlina", což je kapitální békovina. A já měl takovou chuť na zmrzlinu v kornoutu!!!

Hrad Točník. Koukáme z mostu dolů do medvědího výběhu.*2: Ve výběhu se mírumilovně procházel medvěd Jarda. Pak z kobky vylezla medvědice Babeta a agresivně se na něj vrhla, sotva stačil utíkat. Přitom on ji vůbec nic nedělal, jen si v opačném rohu výběhu začal hrát s kusem dřeva, co tam leželo. Dospěli jsme k názoru, že důvodem k partnerské roztržce muselo být to dřevo (co jiného). Zobecněné poučení pro všechny chlapy zní: "Pozor! Nehrajte si s partnerčiným dřevem - nemá to ráda a napadne vás!"

*3: Když jsme po šotolině sjížděli od hradu dolů, v jedné zatáčce jsme vjeli do roje lítacích mravenců. Lekli jsme se, že je to nějaký nebezpečný hmyz a prudce zastavovali. Bob však zabrzdil příliš prudce, dostal smyk a přeletěl přes řidítka - kolo ho následovalo. Praštil se, ale jinak se mu naštěstí nic nestalo. Cyklistické rukavice mu evidentně zachránili dlaně před ošklivými odřeninami. Při dalším sjezdu jsme proto byli mnohonásobně opatrnější než obvykle.

O půl deváté jsme dorazili do tábořiště u vody v Roztokách. Náčelník vyhlásil, že se půjdem okoupat, ale mě se do Berounky moc nechtělo. Voda se mi zdála poněkud žlutohnědá - nerad bych něco chytil. Nakonec se ale v té divné vodě, přímo nad jezem, koupali jen Pavel a Tomáš - jsou to blázni. Já s náčelníkem jsme si navíc vyslechli hrůzostrašné historky místní paní o spoustě utopenců, a to nás definitivně odradilo. Navečer ve 21:50 jsme se přemístili do hospůdky, kde si někteří dali párky a jiní bramborové knedlíky se zelím a pivo Samson. Pavel dostává 2+ za počasí - dnes bylo celý den polojasno. Dále Pavel dostává důtku s výstrahou za to, že mi během stavění stanů bez dovolení šáhl na mé kolo a převezl ho o kus dál, aby si tam opřel svoje. Navíc se za tuto drzost kajícně neomlouvá a nejapně o tom žertuje. Když se ho ptám, kde bude dnes spát, neví a směje se.

Za úplné tmy se vracíme úzkou cestičkou mezi keři ke stanům a do hajan. Navzdory výhrůžkám jsem přílišný dobrák na to, abych Pavla nechal spát venku, a odemykám zip u dveří.

Zpět na předchozí... Jdi na hlavní stránku... Jdi na další...


CYKLOSTRÁNKA Vyrobil Radek Štěrba, © RASTER