 Snídaně. |
Nové Ransko - Krucemburk - Herálec - Svratka - Vojnův Městec - atd.
Ráno jsem se automaticky vzbudil v 5:27, ale to je na vstávání o dovolené brzo, tak jsem chtěl pokračovat ve spánku. Než se mi podařilo znovu usnout, shlédnul jsem dvakrát Fandalovu "převalovací" akci. Děje se to tak, že najednou prudce vyletí jeho peřina půl metru nad postel, on pod ní provede půlobrat na druhý bok, a po přistání peřiny se do ní zase zachumlá. Přitom si vždycky něco naštvaně mumlá, někdy je pár slovům dokonce rozumět a dává to tušit, že Fandal ve spánku řeší spoustu iritujících záležitostí. ;-) Podruhé jsem se vzbudil v 7:15, a to už definitivně, mám totiž úkol. Kluky ještě nechám spát, ale zajdu do místního obchodu koupit něco na snídani - mají otevírat v 7:30. U obchůdku jsem byl už pět minut před otevíračkou, přesto až druhý ve frontě. Bál jsem se, jestli budou mít vůbec pro takové neohlášené návštěvníky dost pečiva, ale 12 housek a 18 rohlíků mi paní prodavačka dala bez námitek. K tomu jsem ještě přikoupil 30 dkg krájeného sýra a krabičku čaje. Po návratu už byl vzhůru Pavel a dobrovolně si vzal na starost vaření čaje. Pak se začali probouzet další zombáci a usedali ke snídani. Fandalova mamka nám nabídla i třešňovou a meruňkovou buchtu, tak jsme se najedli dosyta.
|
Snídaně. |
Krátce po deváté hodině jsme vyrazili směrem na Staré Ransko, pak přes Krucemburk a Herálec a po lesních cestách na vrchol Devět skal (836 m.n.m). Vyhlídka tam byla moc pěkná, i do knihy návštěvníků jsme se zapsali, jen škoda, že se zrovna přihrnula bouřka a déšť, takže jsme se po chvilce utekli schovat pod přístřešek nedalekého srubu. Asi půl hodiny jsme čekali než déšť ustane, a pak popojeli do Svratky. Blížila se druhá hodina odpolední - je čas na oběd. V tamní restauraci jsme si nejprve sedli ven, ale další dešťová přeháňka nás zahnala dovnitř. Chuť k jídlu nám to samozřejmě nevzalo. Někteří si dali ďábelský kotlík s bramboráčky, jiní guláš, další si nacpali žaludky svíčkovou na smetaně. Teď bude následovat exkurze u Fandala v práci. Hned jak ho tam kolegové zahlédli, radostně mu vrazili nějaký důležitý úkol co je okamžitě nutno vyřešit, když už tu zrovna je (přestože má dovolenou), a pak ještě druhý neodkladný úkol. Poté už jsme rychle sedli na kola a pádili pryč, než se objeví něco dalšího.
 Cesta lesem po pěkné asfaltce. |
 Někdy se asfaltka změní v hliněno-kamenitou polničku... |
 Jsem přesvědčen, že jsme přesně tady! ;-) |
 Někdy se pěšina změní v kameny a kořeny... |
 Vyhlídka Devět skal (836 m.n.m.). |
 Parkování kol před restaurací ve Svratce. |
 Rybník Řeka. |
|
Z výletu jsme se vrátili už ve čtyři hodiny odpoledne a postupně se vystřídali v koupelně, abychom očistili svá lehce blátem postříkaná těla - teda jak kdo. Někteří nejmenovaní schopní čistotní jedinci, jako například já, nebyli zaprasení téměř vůbec, zatímco jiní nejmenovaní měli díky jejich horským kolům bez blatníků úžasné flákance bláta na zádech až za krkem. Před půl pátou nás opustil Momo, jede autem do Kroměříže na sraz spolužáků ze školy. A ještě zmizel Jirka, který evidentně nebyl dnešními 64 km uspokojen, tak se jel ještě někam projet. My ostatní jsme se rozprostřeli po Fandalově pokoji a sledovali naše oblíbené sci-fi SGA. V sedm večer jsme už už odcházeli na večeři, ale akorát se vrátil Jirka, tak jsme se vrátili ke sledování dalšího dílu sci-fi, zatímco on podstoupil odblátovávací proceduru v koupelně a ošetřil si rozbité koleno, což se mu povedlo při pádu na nějaké drsné rozbahněné cestě vedoucí od Velkého Dářka. Ale i tak, nebo snad právě proto, byl s prodlouženou projížďkou spokojený - no nejsou ti horáčisti divní?! ;-)
Večeři jsme dnes šli otestovat do druhého motorestu. Jídlo tam bylo docela dobré, ale obsluha naprosto neuvěřitelná. Počínaje úvodním udiveným dotazem, jestli opravdu myslíme vážně že chceme něco jíst, přes spoustu dalších menších či větších faux pas - prostě něco takového jsme doposud ještě nikdy nezažili a odteď budeme vždy katastrofálnost obsluhy přiměřovat k tomuto večeru. A nedivil bych se, pokud by se to už nikomu nepovedlo trumfnout. ;-) O půl desáté prcháme zpět do domečku a jako pohádku před spaním si ještě pouštíme jeden díl SGA, načež nás Pavel vyhání spát, protože se mu rozvalujeme po jeho posteli.
 Fandalův spánek střeží Rex. |
| CYKLOSTRÁNKA |  |