ALPA'99
4.den - úterý 17.8.1999 - FUCKING WEATHER
Po
snídani v 7:11 konstatujeme, že počasí je opět ošklivě
zamračené, takže alternativním programem je zase výlet
autmo. Začínáme nakrmením auta "Suprem plus" za
300ATS a jedeme směrem Zell am See, St.Johan, Bischofshofen,
Werfen. Výjezd 21% stoupání (nepřeháním, dole je velká
varovná cedule) Škodovečka přežila, i když chvílemi se na
jedničku dusila. Problém přehřívajícího se motoru jsme
zavčas řešili otevřením topení a současně všech oken,
abychom se uvnitř neupekli. Esmeraldu jsme zaparkovali a za
60ATS vyjeli lanovkou nahoru (1575mnm). 
Už jen pěšiny
nás pak vedly dál, až k největší ledové jeskyni na světě
- Eisriesenwelt (vchod uprostřed skalní stěny ve výšce
1641mnm). Prohlídka (100ATS) byla opravdu fascinující. Teplota
kolem 0 st.C., všude kolem led, osvětlení jen karbidovými
lampami, které si nosili sami návštěvníci a některé velké
ledové útvary podsvětloval průvodce hořčíkovým světlem.
Rozhodně to stálo za to a jsem moc rád, že jsme si to
nenechali ujít.
Zpátky na
parkoviště jdeme pěšky (ne lanovkou) a je to pěkná
procházka krásnou krajinou. Počasí se vyjasnilo a otevřelo
nám spoustu parádních, doslova leteckých, výhledů.
Například dálnice dole v údolí vypadala jako tenký světle
šedý proužeček a auta po ní jezdící jako míhající se
tečky. 
Kamenitá
pěšina vedla stále prudce dolů, což je zátěž na jiné
partie svalů na nohách. U auta jsme konstatovali, že máme
nohy zaražené hluboko v pozadí (někteří nepoužili termín
"pozadí", ale jiné barvitější slovo).
Pak
jedeme do Bischofshofenu, kde nejdřív v obchodě kupujeme
trpasličí chleba nevalné chuti (připomíná perník) a 3
láhve 0.75l červeného vína. Dále navštěvujeme skokanský
areál a neodoláme důkladně prozkoumat celý můstek. 
Zpáteční
cesta pokračuje přes sedlo Dientersattel (1357mnm) pod horou
Hochkönig a dál na Saalfelden (středisko zimních sportů). Na
jednom z odpočívadel parkujeme a vaříme oběd. Pavel si
dává chalupářský guláš a k němu sežral zbytek starého
poživatelného typu chleba. Honza se krmí játřiskama na
cibulce a trpasličím chlebem. Já otevírám konzervu kuřecí
stehna na paprice a přikusuji s odporem trpasličí krajíc (ale
nebylo to nic moc - příště nebrat!). Do
"chajdalópky" přijíždíme cca v 17:30. Celý
dnešní výlet měřil 2 x 80km.
Večer ti dva alkoholici vyžahli své lahve vína velmi brzy.
Pavel si dával sušit ručník za okno a upustil ho dolů, což
nejlépe vystihuje jeho stav - je to notor. Honza se válí v
posteli a dělá nám sáhodlouhou naučnou přednášku o
okolí, což nejlépe vystihuje jeho stav - je to notor. Já,
vypivše cca 2dcl toho "čuča" mám dost, což
nejlépe vystihuje můj stav - jsem v podstatě abstinent. Celkem
rád bych si přečetl dalších pár kapitol SPPG, leč se mi
chce spát a do deníku už píšu bláboly. Honza dává chrupku a když mu
předčítám, co jsem si dnes zapsal o notorech,
ukazuje mi přisprostlou kombinaci prstů (pouze ukazováček) a má debilní připomínky. Tím definitivně
potvrzuje, že je obyčejnej notor. ;-)
PŘEDCHOZÍ
DEN - HLAVNÍ STRÁNKA - DALŠÍ DEN
