Dne 6.3.1999 jsme s Honzíkem zahájili cyklistickou sezónu 1999. Hip, hip, hurá! Bylo už na čase!
První letošní trasa vedla z Prostějova do Určic, potom prudký dokopec do Alojzova (zvaného též Halózí), dále přes Krumsín, Soběsuky, Hamry, Vícov, Holubice do Ptení. Zpátky pak přes Lešany, Kostelec n.H. do Smržic a nakonec přes Držovice do Vrahovic a Honza domů.
Počasí bylo trošku zákeřné - krásně svítilo sluníčko a svádělo k výjezdu jen v ELATRu. Naštěstí jsem se nenechal vyprovokovat a oděl se mikinou s dlouhým rukávem, šusťákovkou a šusťákama, což se po prvních 200 metrech ukázalo více než vhodné. Zrada byla ve studeném protivětru (na kole je vítr vždy protivětrem), který před startem nebyl vůbec patrný. Cestou k Honzovi jsem tak tak držel něco přes 20km/h a toužil po čepici a šále. Po zazvonění vyšel Honza a široce se rozhovořil o krásném letním počasí a o triku a elasťákách, které budou tím ideálním oděvem. Nechal jsem ho vymluvit a svěřil se s mým názorem na věc. Evidentně mi moc nevěřil, ale přesto užil stejného převleku jako já. Obeznámil mě zhruba s plánovanou trasou a v 10:17 jsme vyjeli...
Brzo jsem zjistil, že dnešní Honzovo heslo zní "Ať žijí zkratky!". A to jsem se přitom pro jistotu hned na začátku ujišťoval, zda dnes doufám nemíní jet po poli jako loni na podzim - to byla taky jedna jeho geniální zkratka. Začínalo to polní cestou, která zvolna přešla přímo do pole. Když nás zprava začal předjíždět traktor s pěti radlicemi a oral, začal jsem být k Honzovi dosti nevrlý. Potom se musel mému Authorkovi hluboce omluvit a slíbit, že už se to nebude nikdy opakovat. Zpět k dnešku - už v Prostějově našel Honza zkratku vedoucí jakousi úzkou zablácenou uličkou (přátelé, bylo to vůbec bláto?). S vypětím sil a řidičského umu se to dalo projet "bez ztráty desítky" (bez zašpinění kola), ale řekněme si to narovinu: Je přinejmenším podivné užívati pochybných zkratek, vyjedete-li si jen tak bez závazného cíle na projížďku.
V prudkém dokopci z Určic do "Halózí" jsme museli zavzpomínat na naši zálibu ve zdolávání obtížných stoupání. Zvládli jsme to dobře, dokonce se mi podařilo neklesnout s převodem pod 2:2. A aby toho nebylo málo, začali jsme blbnout s vyhlašováním výškových a rychlostních prémií a spurtováním. Je to dobré, ještě pořád na to máme! ;-)
Ve Vícově jsme se rozhodli trasu nepatrně prodloužit směrem nahoru ke Stínavě, takže jsme si vyšlápli další pěkný stoupák. A abych nezapomněl, zase jsme tam na Honzův popud užili nějakou zkratku - opravdu nechápu proč. Získaná úspora cca 100 metrů přece byla naprosto zanedbatelná a málem bych řekl i nežádoucí. No nic, nechme to už být.
Bylo poledne, a tak jsme zastavili ve Ptení u hospody a posilnili se Tatrankama s kofolou (někteří ji "podšprajcovali" rumem ze zdravotních důvodů). Cestou přes Smržice zastavujeme u Pavla, abychom ho vyrušili od oběda a pozdravili. Předstíral radost, je to dobrák od kosti.
Na závěr, ve Vrahovicích u našeho domu, pronášíme oficiální větu:
"Tímto považujeme cyklistickou sezónu 1999 za úspěšně zahájenou.".
Statistika: 45.8 km, průměrka 18.03km/h, max 58.1km/h. Toť pro dnešek všechno.
|
|