Květen je tady a s ním i nejvyšší čas najít loni pečlivě uložené kolo a zahýbat zlenivělými svaly. Nedávno mi přišly mailem od Tomáše M. propozice k letošnímu ročníku jejich "Prvomájové stovky". Opět, jako loni, jsem se rozhodl se jí zúčastnit jen virtuálně, tedy že si těch sto kiláčků ujedu ve stejném termínu v rámci nějakého našeho výletu. Proto jsem také tímto návrhem oslovil kamarády o nichž vím že mají doma kolo (někteří z nich se brání být nazýváni cyklisty), abychom si 1.května vyjeli. Bohužel většina z nich zaujala pozici mrtvého brouka a dělala, jakoby takový mail vůbec nedostala. Jediný kdo si zaslouží pochvalu je Pavel Ch., který nejen že zájem projevil, ale dokonce navrhl cíl - vojenský prostor Libavá, který je veřejnosti otevřen právě jen teto jediný den v roce. Loni tam prý jel se sousedem a letos to plánují zase, tak že se zkusí domluvit, jestli bych se k nim mohl přidat. Odpověď zněla kladně, ovšem další informace se mi již nelíbily. Jedou totiž prý ještě s dalšími lidmi ráno vlakem do Olomouce, tam přestup na druhý vlak do Domašova nad Bystřicí a odtamtud do Libavé a okolí. Hmm, začínat sezónu vlakovou přepravou s kolem, ještě s tím přestupem - díky, ale to není nic pro mě. Navíc nemám letos ještě natrénováno, takže pokud by mě vlak zatáhnul někam příliš daleko, nemusel bych se vlastními slabými silami dotrmácet domů. Plán tedy měním na samostatnou projížďku po okolí s přesně nedefinovanou trasou.
V pátek ráno jsem se zdržel jinými nutnými činnostmi a z domu jsem proto vyjel až v 10:43. Udělám si aspoň malý základ pro odpolední delší projížďku, abych těch celkových 100 km dotáhnul. Vyrazil jsem směrem na Přerov, sluníčko svítilo, kolo mi lehce frčelo 35 km/h a cítil jsem z jízdy obrovskou radost. Ani jsem se nenadál a byl jsem u Dubu n.M., kde jsem si vyfotil ze široka-daleka viditelný kostel, a pak jsem pokračoval dál přes Brodek u Přerova až do obce Luková. Blížilo se poledne, proto jsem to zde otočil a stejnou cestou frčel k domovu. Dopolední výjezd měl tedy 36 km zvládnutých průměrkou 24.5 km/h a s maximálkou 45.6 km/h, myslím pěkný začátek.
Posilněn obědem a poledním klidem, vydal jsem se po půl třetí směrem na Plumlov. Povětrnostní situace se ovšem poněkud změnila. Dopoledne pofukoval větřík jen mírný, řekněme čerstvý, zatímco nyní fučel nepříjemný severák, jenž se mě mezi vesničkami chvílemi v nárazech snažil shodit z kola. Rovnováhu jsem nakonec, pravda, vždycky udržel, ale stálo mě to hromadu sil a krajina kolem cesty ubíhala daleko pomaleji, než by se mi bývalo líbilo. V nejzáživnějších úsecích trasy mezi Plumlovem a Vícovem, při jízdě do kopce a přímo proti větru, jsem byl nucen přehodnotit plán. Podívejme se pravdě do nepřimhouřených očí - stovku dnes neujedu. Musel bych jezdit tak do večera do osmi, a na to, musím sebekriticky přiznat, nemám v tomhle větru ani dost sil a ani chuť. Snižuju tedy laťku na 4 okresy. Dopoledne jsem vystartoval z okresu Prostějov přes okres Olomouc až do okresu Přerov, a teď odpoledne k tomu přidám ještě dobytí okresu Vyškov, který dokonce patří do sousedního Jihomoravského kraje. Navíc je lahůdkový tím, že cedule s vyznačením jeho hranice se nachází nad obcí Žárovice a k jeho dosažení je nutno zdolat asi 1.5 km 12% stoupání.
Tam jsem kolo otočil a vydal se na zpáteční cestu. Motivací proti úplné rezignaci na souboj s větrem a pro udržování trochu větší než úplně malé rychlosti jízdy mi byla provozní doba cukrárny u hlavního nádraží v Prostějově, kam se velmi často při návratech z odpoledních projížděk stavuju na točenou zmrzlinu a mám to v plánu i dnes. Jen kousek odtamtud jsem se pak ještě potkal s přáteli Dundeem a Janou s jejich dětmi. Měl jsem radost, že je vidím a že jsme si aspoň krátce popovídali. Do zavíračky cukrárny zbývalo bohatě dvacet minut, takže poté i na tu zmrzlinu došlo - míchanou jahodovou-čokoládovou. Dobrota. Po pauze na zblajznutí zmrzky bylo nasednutí na kolo extrémně bolestivé - "prdelní mozol" ještě zdaleka není připraven. Nohy už mě také dost bolely, takže mi udělal radost i železniční přejezd se staženými závorami, kde jsem mohl udělat krátkou pauzičku. Dotrmácel jsem se domů, unavený, ale s pocitem dobře vykonané práce (však dnes máme Svátek práce!). Přestože jsem tedy dnes ujel jen 76 km, považuju to vzhledem k povětrnostním podmínkám za úspěch.
P.S.:
Dva dny poté, v neděli 3.5.2009, jsem jel dotáhnout páteční dluh, ale
venku bylo tak krásně, že jsem se nespokojil jen s chybějícími 24 km
do "Prvomájové stovky", ale najezdil skoro 47 km,
abych dorovnal celkovou kilometráž na kulatých 23000 km. Byla to fuška,
ale podařilo se mi to trefit přesně na dojezd domů. :-)
 Výchozí okres Prostějov. |
 Sousední okres Olomouc. |
 Kostel v Dubu n.Mor., významné poutní místo. |
 Kostel v Dubu n.Mor. |
 Okres Přerov. |
 Těžební věž vrtu Hanácké kyselky. ;-) |
 Vícov - nejzápadnější bod dnešní trasy. |
 Okres Vyškov, Jihomoravský kraj. |
 Neděle 3.5.2009: Celkových 23000 km! (ukazuje jen 3000 km, neboť při 20 tisících jsem resetoval tachometr :-)) |
|
|