Já a kolo
Začátky
Na kole jezdím asi jako každý člověk už od malička,
ale můj skutečně první velký cyklistický počin se odehrál v létě
roku 1994
(akce KOLA1 na stránce
INF91).
Okolnosti byly velmi kuriózní: Toho léta jednou takhle k večeru
se u mě doma zjevil Pecan s Dundeem na nabáglovaných kolech s tím,
že jedou od někud někam. Vyprávěli mi, kde už byli a co zažili
a znělo to dost zajímavě. Pak mě začali přemlouvat, ať se k nim
přidám - že to bude fajn. Chtěli jet dál hned druhý den ráno,
ale já neměl žádné (k tomuto účelu použitelné) kolo, neměl jsem cyklistické kapsy
ani další potřebné vybavení a nebyl jsem na takovou zátěž fyzicky
ani psychicky připraven. Nějakou chvíli jsem se bránil, ale pak
prohlásil "Že JO!". Bez jakýchkoliv zkušeností s tímto typem cestování
jsem večer zabalil pár (podle mě nejdůležitějších) věcí a domluvil se
s příbuznými na zapůjčení kola. Zní to jako fór:
Já: "Ahoj. Mám prosbu: Mohl bych si půjčit kolo na zhruba týdenní tůru?"
Strejda: "Ale jo. A kdy vyjíždíte? Musí se totiž dát do pořádku."
Já: "No, no, teď už je večer, tak ... asi tak zítra brzo ráno."
A jak jsem řekl, tak se stalo. Na druhý den jsme u Dundeeho narychlo zprovoznili
moje zapůjčené kolo (horské) a vyjeli. Zkrátka: od okamžiku, kdy jsem poprvé zaslechl
o existenci jevu zvaného "cykloturistika" do chvíle, kdy jsem s kamarády vystartoval
na jeden takový výjezd, uplynulo zhruba 15 hodin! (včetně spánku)
Samozřejmě se moje absolutní netrénovanost brzo ukázala a nestačil jsem ďábelskému
tempu mých silně sportovně založených kamarádů. Nechávali mě naštěstí vést se v zadu
"v háku", takže jsem byl občas schopen jakž-takž se jich držet. V kopcích jsem ale
neměl žádnou šanci a dojel je až na vrcholku, kde na mě vždycky čekali. Přesto to bylo fantastické -
i když jsem mnohdy potil olej.
Později mi došlo, že to jejich přemlouvání bylo spíše formální, neboť si byli jisti,
že určitě nepojedu. Nepočítali s tím, že jsem nevypočitatelný... :-)
Z dnešního pohledu vím, že to pro ně muselo být dost těžké - pořád na někoho (na mě)
čekat a nemoct to pořádně rozjet. Díky jim za trpělivost a toleranci.
Pokračování
O rok později (léto 1995) jsem se s velkou radostí zúčastnil druhé velké akce:
KOLA2 (na stránce
INF91).
Jelo nás celkem 7. Tam už to se mnou bylo lepší a až na naprosto vyjímečné okamžiky jsem tempo
stačil (skoro bych řekl "v pohodě") udržovat.
Author EL PASO a něco jako "profesionální" přístup :-)
Už od zimy 96-97 jsem byl rozhodnut, že si pořídím nové kolo a v létě vyjedu
na nějakou delší trasu. Snažil jsem se zverbovat staré (i když stále mladé) známé INFáky,
ale nikdo neprojevil valný zájem. Nadhodil jsem tedy toto téma mezi své prostějovské
kamarády a spustil tím lavinu šílenství. Honza Walla byl přímo nadšen a prohlašoval,
že s ním mohu počítat na 100%. JirkaS se tvářil tak nějak neurčitě - prý o tom bude
uvažovat. V průběhu plánování se v Atariklubu Prostějov projevil Bob (krycím jménem
též zvaný Hurvínek), že by se možná taky přidal. Začali jsme mu básnit o tom, jak to
bude perfektní. Důsledkem bylo jeho kladné rozhodnutí. Jisté tedy bylo, že se pojede.
Po zkušenostech z předchozích let jsem se rozhodl zvolit rádoby profesionální přístup:
a) Koupit pořádné kolo a potřebné turistické doplňky (na technice se nesmí šetřit).
b) Začít vylepšovat fyzickou kondici - prostě trénovat (na člověku se nesmí šetřit).
Add. a) ... Kolo
Dne 13.6.1997 jsem zakoupil jízdní kolo značky AUTHOR®, model EL PASO,
které mě naprosto nadchlo. Mezi jeho nejskvělejší vlastnosti patří oba měniče převodů typu
GRIPSHIFT, 21 převodů (nejlehčí převodový poměr 1.0, nejtěžší 4.364 ..nejmenší zadní
kolečko má 11 zubů), atd., atd.,
atd.,
atd., atd., atd.
Add. b) ... Fyzická kondice
Hned v den koupě kola jsem vyjel na první trénink. Nevím to už přesně, ale bylo to něco
kolem 25 km. Jelo to perfektně. V další dny jsem spěchal z práce domů - rychle oblékl
elasťáky a triko, opásal se ledvinkou obsahující pár věcí pro několikahodinové přežití,
naplnil cykloláhev vodou, mrknul do mapy, stanovil trasu, nasadil tachometr a hrrr někam.
Každý další den jsem si chtěl dokázat, že vydržím více, a tak se délka tréninkových
výjezdů pomalu zvyšovala. Pamatuju-li si to dobře, zatím nejdelší odpolední "jen tak výjezd"
měl 70 km, což pokládám za celkem slušné vzhledem k většinou dosahovaným průměrným rychlostem
kolem 24 km/h.
S Honzou jsme se furt trumfovali, kdo dojede dál a v lepším průměru ...prostě cvoci!
Díky tomu jsme však získali kondici použitelnou i pro odvážné plánování letní akce JÍZDA 97.
Author II., Author REFLEX SX
Dne 3.6.2003 jsem zakoupil druhé kolo, Author REFLEX SX:
rám: dural 700C
přední vidlice: RST CT-COMIITL (40 mm)
hlavové složení: VP Comp. dural
převodník: SUNTOUR CR-310 48-38-28
středové složení: SHIMANO LP-28
přesmykač: SHIMANO C-201 (28.6)
měnič: SHIMANO Alivio
řazení: SHIMANO Alivio (24)
vícekolečko: SHIMANO HG-50-8I 11-30
řetěz: SHIMANO IG-51
náboje: QUANDO dural
brzdy: TEKTRO 847AL
brzdové páky: TEKTRO Sensir
ráfky: ALEX DH-19
paprsky: nerez
pneu: RITCHEY SpeedMax Cross 700C x 35
pedály: AUTHOR dural
řídítka: KALLOY dural
počet rychlostí: 24
hmotnost (kg): 13.00
